10.5.2015
Kategorie: Historie, Praktické informace

Německé svátky a tradice

Německé svátky

Německo je pro nás relativně za rohem, proto pokud se tam chystáte nebo se chcete zúčastnit nějakého jejich svátku či tradiční oslavy, mohou se vám hodit následující informace pro lepší naplánování cesty a termínu.

Německý svátek Data pevných svátků Český ekvivalent nebo překlad
Neujahr 1.1. Nový rok
Hl. drei Könige 6.1. Tři králové
Lichtmess 2.2. Hromnice
Fasching Masopust
Aschermittwoch 18.2.2015, 10.2.2016, 1.3.2017 Popeleční středa
Gründonnerstag Zelený čtvrtek
Karfreitag Velký pátek
Karsamstag Bílá sobota
Palmsonntag Květná neděle
Ostermontag Velikonoční pondělí
1. Mai 1.5. Svátek práce
Muttertag 2. neděle v květnu Svátek matek
Christi Himmelfahrt (Vatertag) (40. den po velikonocích) Nanebevzetí Páně
Pfingsten (50. den po velikonocích) Svatodušní svátky, Letnice
Fronleichnam Boží tělo
Mariä Himmelfahrt Nanebevzetí Marie Panny
Tag der Deutschen Einheit 3.10. Den německé jednoty
Reformationstag 31.10. Den reformace
Allerheiligen 2.11. Svátek Všech svatých
Allerseelen 1.11. Dušičky, Památka zesnulých
Buß und Bettag středa před svátkem zesnulých Den věnovaný pokání (v evangelické církvi)
1. Weihnachtsfeiertag 25.12. Boží hod, 1. svátek vánoční
2. Weihnachtsfeiertag 26.12. 2. svátek vánoční

 

Allerheiligen (Svátek Všech svatých)

Svátek všech svatých je starý katolický svátek. Původně to byl svátek všech mučedníků a všech svatořečených. Katolická církev
tento svátek slaví 1. listopadu. Svátek všech svatých má svůj původ už ve 4. století našeho letopočtu. V době pronásledování římským
císařem se úctě a vážnosti těšili především mučedníci, kteří dokázali obětovat svůj život ve jménu víry, tedy svého křesťanského
vyznání. Křesťané se nechávali pohřbívat v blízkosti hrobů těchto mučedníků a věřili, že při vzkříšení jim budou nablízku. Na místech,
kde byly hroby mučedníků, se později stavěly kostely.
Ve východních církvích existoval svátek svatých již na počátku 4. století. Pravoslavné církve však až dodnes tento svátek slaví 1.
neděli po letnicích.
Od 8. století se však patrně vlivem irských a skotských mnichů poutníků v Gálské oblasti prosadil 1. listopad.
Svátek se slaví pouze v Bádensku-Würtembersku, Bavorsku, Severním Porýní – Westfálsku, Rýnsku – Falcku, Sársku a
Durynsku.

Allerseelen (Dušičky, památka zesnulých)

Ve středověku se v tento den slavil konec starého hospodářského roku. Nový rok pak začínal na Martina.

Himmelfahrt Christi (Nanebevzetí Páně)

V Německu je Nanebevzetí Páně sice státním svátkem, ovšem mnoho lidí si z něj udělalo „Den otců“ (Vatertag). Dříve byly s tímto
svátkem spojovány také různé zvyky, především mezi rolníky, kteří „prosili“ za dobrou úrodu. Co se týče jídla, tradiční bylo především
„létající maso“, např. plněná holoubata.

Tag der deutschen Einheit (Den německé jednoty)

Svátek na památku červnového povstání v NDR 16.-17.6.1953. Podnětem k povstání bylo zhoršení hospodářské, sociální a politické
situace způsobené zostřeným tlakem na pracovní normy. Povstání bylo potlačeno sovětskou okupační armádou a bylo vyhlášeno stanné
právo.
17. červen byl 4.8.1953 vyhlášen svátkem německé jednoty.
Od roku 1990 se však slaví 3. října na památku sjednocení Západního a Východního Německa.

 

Buß und Bettag (Den věnovaný pokání ve středu před svátkem zesnulých v evangelické církvi)

Přesto, že byl Buß- und Bettag coby státní svátek v roce 1995 v Německu zrušen, zůstává i nadále důležitým církevním protestantským svátkem. Je však nutné poznamenat, že původně nebyl ustanoven církví, ale státem. Liturgickou barvou tohoto svátku je fialová.
Slůvko „Buße“ (pokání) může být všeobecně chápáno jako náprava spáchaného bezpráví. Pro křesťany to navíc znamená vnitřní postoj
připravenosti ke změně a obratu k Bohu. Se slovem pokání se potom spojuje také milost, naděje a odpuštění.
Svátky „Buß und Bettage“ mají své počátky už v římském náboženství, protože právě smírné oběti tišily zlobu bohů. V roce 1532 se jako reakce na turecké války konal první protestantský svátek „Buß und Bettag“. Velký počet těchto regionálně konaných svátků v 16. a 17. století může působit již téměř inflačně. Například v roce 1878 se v německých zemích konalo celkem 47 „Bußtage“ ve 24 termínech.
V roce 1852 zazněl na konferenci v Eisenachu poprvé návrh na zavedení jednotného svátku Buß- und Bettag, v Evangelické církvi v Německu byl však ustanoven teprve v roce 1934. Hitler tento svátek posunul na neděli, a tím ho jakožto státní svátek fakticky zrušil. V letech 1981 až 1995 byl Buß- und Bettag opět v Německu slaven coby státní svátek. V roce 1995 byl s výjimkou Saska opět zrušen z důvodu financování pojištění pro případ potřeby pečovatelské služby (tzv. Pflegeversicherung).

Reformationstag (Den reformace)

Jedná se o evangelický svátek na památku Martina Luthera. 31. října 1517 totiž Martin Luther přibil svých 95 tezí proti odpustkům a zlořádům církve na bránu wittenberského chrámu. Luther tyto teze současně rozeslal svým učitelům, a tak vlastně začala reformace. Den reformace je v Německu státním svátkem pouze v Brandenbursku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku. V mnoha evangelických církvích se v tento den konají bohoslužby.

Zdroj:http://www.atingo.eu/cz/

Německé zvyky a tradice

Většina lidí je obeznámena s německým festivalem Oktoberfest. Možná jste již na něm taky byli. Tyto slavnosti se stali velmi oblíbenými po celém světě a jsou oblíbené zejména v Americe, kde se Oktoberfest slaví v 36 z 50 států. Všechny tyto oslavy jsou inspirovány tou původní, která začala v Mnichově v roce 1810. Původní Oktoberfest trval pět dní, byl uspořádán na oslavu svatby bavorského prince Ludwiga. Dnes, Oktoberfest trvá 16 dnů, a účastníci spotřebují více než 5 000 000 litrů piva a 400 000 klobás.

0,,16095847_303,00

Existují i jiné německé tradice, které jsou více převládající. Začněme s Vánocemi. Je to již téměř 75 let, kdy ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij napsal Louskáčka, německy ETA Hoffman představoval louskáčka, který přichází k životu v jeho hře, Louskáček a Myší král.“ A co jsou Vánoce bez perníku nebo adventního kalendáře? Oba tyto věci mají svou historii v Německu, stejně tak jako mnoho vánočních koled, které se zpívají dodnes:  Tichá noc, O vánočním stromě atd..

Mnohé z věcí, spojených s Velikonocemi se datují do Německa.Velikonoční zajíček byl poprvé zmíněn jako symbol svátků v německých spisech z roku 1500 [Zdroj: Lutheran hodina ministerstev]. Čokoládový zajíčci? Německo. Lovy velikonočních vajec? Německo. Velikonoční koše? taky, všichno vzniklo na počátku 19. století v Německu.  Ale dříve, budete mít dojem, že tradice v Německu jsou jen cukroví a koledy, zvažte legendu o Krampusovi, démonickém tvoru, který doprovází Santu na Štědrý den. Krampus potrestal špatné děti.

 

 

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde